Čekáme narození hříběte

21. května 2009 v 9:34 | x |  Klisna a hříbě

Očekáváme narození hříběte

Každý chovatel s velkým napětím očekává den porodu své klisny. Určit termín ohřebení klisny není vůbec jednoduché. Nezbytné je pečlivé sledování zvířete a vyvážená výživa. Teoreticky si termín porodu stanovíme od data připuštění připočtením 333 dnů. Tedy termín porodu by měl být za 11 měsíců od data posledního připuštění nebo inseminace. Protože se však doba březosti pohybuje v rozmezí 310 - 355 dnů, je třeba se na porod připravit již před tímto termínem. Důležitá je příprava boxu pro ohřebení.
Porodní box - místo by měl mít minimálně plochu 12 m , aby měla klisna dostatek prostoru pro lehání a vstávání. Před tím, než klisnu do boxu přivedeme, měli bychom box mechanicky očistit, omýt a poté vystříkat nebo natřít desinfekčním roztokem proti bakteriím a plísním ( Chloramin, Virkon aj.)

Pro porod si potom připravíme následující předměty: kbelík se studenou a teplou vodou, dezinfekční mýdlo, ručníky, porodní provázky, alkoholový roztok jodu pro dezinfekci pupku, parafinový olej pro případný nálev k usnadnění odchodu střevní smolky hříběte, nůžky, sterilní motouz k eventuálnímu podvázání pupku a svázání plodových obalů, napájecí láhev se zamraženým mlezivem. Krmné komponenty pro zhotovení matche , který podáme klisně k podpoře laktace po porodu.

Krmení klisen:
Od devátého měsíce březosti klisny vykazují nárůst nutričních požadavků. Ačkoliv jsou klisny své nutriční požadavky schopny pokrýt pastvou, nejsou schopny pokrýt požadavky ostatních živin. To co klisna nedostane v krmné dávce, nemůže se dostat ke hříběti. Podle této zásady musí být klisna před a po porodu krmena. V posledním stádiu březosti a v době laktace mají klisny nejvyšší požadavky ze všech kategorií koní. Krmnou dávku je potřeba doplnit nejlépe doplňkovou směsí pro vysokobřezí klisny s obsahem asi 25 % NL k vyrovnání potřeb živin. V době laktace se produkce mléka pohybuje okolo 3 % živé hmotnosti a 2 % v poslední fázi laktace. Přísun doplňkové směsi s vysokým obsahem minerálních látek a hlavně vitaminu A a E podpoří výstavbu sliznice dělohy, složení a kvalitu mleziva a tím zabezpečíme dostatečnou ochranu hříběte před infekcí po porodu.

Před porodem:
se vemínko rychle zvětšuje a blížící se doba porodu je charakterizována vytvářením tzv. "jantarové kapky" na hrotu struku. Charakter sekretu ze zkušebního odstřiku nám potom napoví na připravenost klisny k laktaci. Těsně před porodem se sekret ze sérově-čajového vzhledu mění na žluto - bílý, husté konzistence, charakteru vlastního mleziva (kolostra). Rychlé zvětšování vemínka před porodem je u klisen charakteristické a bývá někdy doprovázeno tvořením edému (otoku) táhnoucím se k pupku klisny. Ostatní projevy blížícího se porodu, jako je uvolnění pánevních vazů, výtok poševního hlenu je u klisen velmi málo výrazné. Bezprostřední nástup porodních bolestí je spíše charakterizován příznaky podobné kolice. Neklid , pocení, ulehání, vstávání, ohlížení se po dutině břišní je někdy provázeno vrzáním a skřípáním zubů. Bolesti se však mohou uklidnit a klisna může porodit třeba následný den. Vlastní průběh porodu a poporodní dobu jsme popsali v článku: "Etologie klisen během porodu a puerperia" ( viz. článek na této stránce níže)


Porod a ošetření po porodu:
Jak jsem již uvedl, přesnou dobu (čas) porodu je u klisen velmi těžko stanovit. Zvláště u prvniček (klisna rodící po prvé), kdy ještě neznáme individuální chování a průběh předporodní fáze, je to pro chovatele komplikované. Nejčastěji blížící se termín porodu určujeme podle stavu vemínka klisny. Mléčná žláza u klisen je mnohem menší ve srovnání s mléčnou žlázou krav. Vemeno je rozděleno na dvě poloviny, které jsou uloženy laterálně vedle sebe a jsou konického tvaru. Na každé straně vemínka se nachází struk, na jehož vrcholu ústí 2 - 3, zřídka 4 strukové kanálky, na rozdíl od skotu , kde je pouze jeden. Strukový kanálek ústí do mlékojemu, do kterého je mléko přiváděno mléčnými kanálky. Každá polovina vlastní mléčné žlázy je tedy oddělena. Kapacita vemínka klisny je stanovena na 2 litry. Klisna dosahuje největší produkce mléka 4 - 6 týdnů po porodu, kdy denní laktace dosahuje 12 - 17 l mléka.

Klisna po porodu:
je většinou vyčerpána a zájem o krmivo projevuje do 1. - 3. hodiny po porodu. Proto doporučuji podat krmnou dávkou v množství 2 - 3 kg, která je obohacena o 50 % energie nad záchovnou dávku. Osobně míchám směs složenou z 50 % mačkaného ovsa, 10 % pšeničných otrub, 10% sušeného mléka, 10 % vojtěškového úsušku, 7 % sojového extrahovaného šrotu, 7 % melasy , 2 % slunečnicového oleje, 2 % mačkané kukuřice, 1 % lněného semene a 1 % minerálně vit. doplňku.

Pobyt venku a krmení klisny
Pokud je počasí příznivé a hříbě po porodu zdravé, může již 2. -3.den po porodu jít na první krátký pobyt s klisnou na pastvu. Pro rozvoj laktace je ideální pobyt klisny na pastvě, kde může přijmout denně až 12 kg zelené píce. Zde musíme však být opatrní při přechodu ze zimní krmné dávky a množství zeleného krmiva dávkovat časem tráveným na pastvě. Zelená píce je ideálním zdrojem karotinu, fosforu, vápníku, bílkovin a energie. V jarním pastevním období většinou chybí hořčík a vápník. Tyto a další prvky (NaCl, CA-- CO3 , Se,) je možné doplnit ve formě volně přístupného minerálního lizu. K prevenci eventuálních průjmů z čerstvé jarní píce, která je bohatá na energii a bílkovinu, ale chudá na vlákninu, doporučuji klisnu -y před odchodem na pastvu částečně zakrmit senem a slámou. Množství koncentrovaného krmiva se řídí na základě délky pobytu na pastvě a množství přijatého pastevního porostu a přírůstku na váze hříběte. Klisna by měla dostávat kompletní krmnou směs pro laktující v dávce 0,2 - 0,5 kg/100kg ž.hm. a den.
Je třeba si uvědomit, že klisna není schopna přijmout dostatečné množství energie z píce. Proto doplňkové krmné směsi by měly obsahovat asi 14 % NL. O množství přijatého krmiva a jeho nutriční hodnotě nám mnoho napoví sledování tělesné kondice a v závislosti na ní rozumně regulovat krmnou dávku. V příštím čísle se budeme zabývat přikrmováním a krmením hříbat, protože toto období je jedním z nejsložitějších a nejvíce ovlivňující budoucí fundament a zdravotní stav pohybového aparátu.
MVDr. Jaroslav Dražan

Etologie koní v průběhu porodu a puerperia

V práci chovatele - šlechtitele jsou dva stěžejní momenty, které limitují chovatelskou úspěšnost. Je to výběr rodičovských párů a jejich spojení vedoucí ke graviditě. Druhým faktorem, který každý chovatel očekává s velkým napětím je termín porodu, jeho průběh a první životní projevy mláděte související s přežitím.


Etologie koní a spektrum publikací k této problematice je zaměřeno spíše na sledování divokých a primitivních stád . Výsledky pozorování - hlavně z oblasti sociální hierarchie a specifických projevů - byly potom uplatňovány v některých technologických adaptacích v chovu kulturních plemen koní. Změna společenského pohledu na současný chov a poslání koní, vyvolává požadavek empirických studií z pohledu těchto změn. Chovatel - majitel chápe nyní koně jako partnera, kterému chce rozumět, a vzájemnou spolupráci vytvářet na závěru etologických výsledků a pozorování. Objevují se publikace k výcviku a obsedání koní v tomto duchu (Parelli 1995, Roberts 1996), ale velmi zřídka se setkáváme s problematikou projevu koní v průběhu porodu a puerperia v současných technologiích chovu. Cílem naší práce bylo proto přispět několika málo poznatky k období zrození nového života a vytváření vztahu mezi klisnou a hříbětem.


Metoda pozorování chování klisen v průběhu porodu a puerperia vyžaduje dlouholetou zkušenost, aby analýza a syntéza poznatků měla obecný a platný charakter.
• Klasické hřebčinské ustájení klisen s hříbaty ve volných stájích


Naše sledování probíhalo v chovu českého teplokrevníka na VFU ŠZP Nový Jičín - středisku Žilina a v jezdeckém středisku JS Veveří Nový Dvůr. Chovné klisny byly ustájeny ve volné stáji s výběhy a v 7 - 8 měsíci gravidity z nich byla vytvořena samostatná sekce. Uprostřed této sekce je vybudována jednoduchá ohrádka, do které je klisna převedena těsně před porodem. Doba převedení je limitována zkušeností hlídače - ošetřovatele nebo zootechnika v závislosti na rozpoznání příznaků blížícího se porodu. V tomto boxu je klisna pouze během porodu, aby ošetřovatel při ošetření hříběte nebyl rušen ostatním stádem. V Novém Dvoře je vysokobřezí klisna 30 dní před plánovaným termínem porodu umístěna na noc do porodního boxu, který je uprostřed stáje z důvodů individuálního příkrmu a seznámení se s porodním místem. Klisna je však v kontaktu s ostatními koňmi. Sledování probíhala od r. 1985 - 1999 a bylo vyhodnoceno 206 fyziologických porodů. Sledované údaje byly podchyceny u 110 porodů a od r. 1997 byla na Novém Dvoře ke sledování používána průmyslová kamera.

Vyhodnocením délky gravidity, bylo zjištěno, že se pohybovala v intervalu 316 - 360 dní, průměrně 341 dní. Budoucí klisna by neměla být před porodem vystavena žádnému stresu. Stresový hormon "adrenalin" blokuje muskulární receptory v děloze a zastavuje tak porodní bolesti. Klisny proto velmi často začnou rodit, když ošetřovatel (hlídač) se vzdálí i na krátký čas mimo stání. K vyloučení tohoto stresu je žádoucí, aby klisna byla v prostředí, kde se cítí bezpečná, je s ním sžita a je alespoň v pachovém nebo vizuálním kontaktu s tzv. svým stádem, které jí dává pocit bezpečí a ochrany. To platí také pro personál, který by měla klisna znát a respektovat.
Protože chovné klisny žijí ve stádě, měly by do poslední chvíle s ním zůstat. Rovněž platí, čím více pohybu, tím méně porodních komplikací. Podestýlka v porodním místě by měla být kvalitní, vysoko nastlaná sláma.

Průběh porodu
Piliny nebo hobliny, které se lepí na mokré hříbě, jsou nevhodné. Porodní bolesti se u klisny projeví hledáním místa porodu. Hrabání, očichávání, ulehání, vstávání, nepřijímání krmiva, svědčí o bezprostředním termínu porodu. V tomto momentě je potřeba nechat klisnu v klidu, spíše se vzdálit, aby měla pocit, že ji nic neohrožuje. Porodní stahy jsou doprovázeny krátkými, hlasitými výdechy a sténáním, které u ostatních koní vyvolávají pozornost. I ležící nebo spící koně se postavili a upírali pozornost k místu porodu. Když je ukončena vypuzovací fáze, nastává velmi důležitý okamžik - osvojení - -první seznamovací senzorické, fixačně-paměťové vazby. Klisna olizováním nozder hříběte nejen zabezpečuje jeho první nadechnutí, ale jsou zde i zaznamenávány první taktilní kontakty v okolí tlamy. V další fázi se klisna soustřeďuje olizováním hrudníku a srdeční krajiny k posílení oběhového systému a dalším postupným vysoušením a masáží těla se snaží stabilizovat termoregulaci hříběte. U slabších hříbat, která nevykazují vysokou životaschopnost. je důležité vyvěchtování, masáž končetin a těla ošetřovatelem, což vede ke snížení energetických ztrát, tak potřebných k postavení se. Pokud klisna do této chvíle nevstala, potom přitáhneme za hrudní končetiny hříbě ke hlavě klisny. Je to první a základní moment budoucího vztahu klisna - hříbě. Tyto pachové, olfaktorické a senzorické vjemy jsou důležité pro vzájemnou fixaci, protože následný pohyb se stádem by byl jinak pro hříbě komplikovaný. Jinak hříbě tento fixační kontakt vyhledává u jiných koní. Toto období - do tří dnů po porodu je i důležité pro eventuální osvojení cizího hříběte. Rychlý porod bez komplikací (5 až 20 minut) a životaschopné hříbě vede v poměrně krátkém časovém intervalu 0 až 120 minut k pokusům o postavení se. Nejdříve se jedná ještě o ne zcela koordinované předkládání hrudních končetin (někdy i zkříženě ) před sebe a vrávoravé pokusy o postavení se. Většinou hříbě upadá na bok a chvíli odpočívá. Klisna v té době stojí a masáží olizováním krku a báze ocasu stimuluje hříbě k dalším pokusům. Olizování podocasní krajiny je také jistě stimulujícím faktorem peristaltického pohybu střevního traktu které napomáhá k vypuzení střevní smolky (mekkonia). Během odpočívání již hříbata vykazovala sací reflex, nejdříve na vlastních hrudních končetinách nebo končetinách blízko stojící klisny (4 až 25 minut). Klisny se snaží hříbě znovu stimulovat k postavení a napomáhají mu nadzvednout hrudník pohybem vlastní hlavy. To se většinou podaří v intervalu 15 až 165 minut. Hříbě nejdříve nejisté stání kompenzuje širokým rozbíhavým postojem a po stabilizaci se pokouší o první kroky směrem ke klisně. Zkušené klisny se většinou samy staví slabinou ke hlavě hříběte, aby mu umožnily první vyhledání vemene. Hříbě se však většinou snaží sát nejbližší tělesné partie a proto klisna sama napomáhá hříběti postrkováním ho h1avou najít tu správnou cestu. Pokud vyhledávací reflex vemínka byl dlouhý (30 až 170 minut), zaznamenali jsme u zkušených klisen radikálnější učební metodu kousnutí do hýždě. První napití je dalším velmi důležitým vzájemně fixačním momentem. Toto bývá docíleno i při podání kolostra z láhve člověkem, na kterého se potom hříbě fixuje. Vizuální vazba stojícího hříběte je také v pozdější době důležitá při společném pohybu na pastvě se stádem. První jisté kroky byly také často doprovázeny pořehtáváním hříběte. Tyto hlasové projevy u ostatních koní vedly ke zrychlení pohybu a vyhazování, kterým naznačovali pobídku k pohybu z místa porodu. K vzájemnému poznání přispívají u hříběte relativně dlouhé uši, jejichž pohyb klisna velmi pozorně registruje. Dlouhé taktilní chlupy na tlamičce napomáhají k identifikaci vemene vlastní matky. Ostatní klisny se napití cizích hříbat brání kopáním nebo varovnými hlasovými projevy . Jistota a ochrana matky je hříbětem velmi rychle zjištěna a proto se od ní prvních pět dnů nevzdaluje na více než deset metrů. Sama klisna si velmi žárlivě toto teritorium hlídá a nenechá ostatní koně se přiblížit. Natažením krku dopředu a přitisknutím uší ke krku vysílá první varovný signál. Pokud není respektován, dochází k výpadu s následným kousnutím. Klisna se potom rychle vrací ke hříběti. Hříbě si poté kontakt většinou utvrzuje snahou o napití se. V prvních hodinách po porodu se hříbě snaží napít až 10 x za hodinu. V pozdějším období se hříbata od klisen vzdalují na větší vzdálenost a klisna již toleruje tento pohyb ve stádě. Vzájemná rodinná vazba matka - hříbě je základním stavebním kamenem koňského stáda.


Stávající technologie v chovu koní se snaží respektovat stádové podmínky a odchov je proto převážně prováděn ve volných stájích. Denní režim je však podřízen životu lidí, jejich organizaci práce a biorytmům. Zooveterinární požadavky daly vznik porodním boxům, ve kterých byly klisny minimálně jeden měsíc před porodem izolovány od stáda. Následující začlenění do stáda s sebou nese riziko častých zranění v boji o hierarchii ve stádě. Unikající hříbata, která jsou tak vlastně cizí, bývají často stádem napadána, zraněna a psychicky narušena.. Zdravé hříbě v první až druhé minutě po porodu zvedá hlavu, leží na hrudní kosti a pravidelně dýchá. Do 30 minut po porodu zaznamenáváme první pokusy o vstávání. Do 60 minut samostatně stojí, vyhledává vemínko a zaznamenáme první napití. Do 8 hodin odchází lůžko klisny, střevní smolka hříběte. První den po porodu se hříbě již koordinovaně pohybuje, tělesná teplota se stabilizuje na 38 až 39,2 st. C.


Závěr:
Na základě zjištěných pozorování lze konstatovat, že 50 % klisen se ohřebilo v intervalu 316 až 340 dní a 50 % klisen se ohřebilo v intervalu 340 až 360 dní. Porody probíhaly nejčastěji mezi 23,00 až 5,00 hod. (85 % ). Délka porodu se pohybovala v intervalu 5 - 25 minut, zdravé hříbě vstává do 30 minut. Sací reflex se objevuje do 4 minut po porodu. Na základě pozorovaných sociálních kontaktů doporučujeme zřizovat porodní místa umožňující pachový a vizuální kontakt se stádem. Po poporodním ošetření hříběte hříbě začlenit ihned znovu do stáda. Osvojování hříbat provádět do dvou až tří dnů po porodu. Respektování výsledků pozorování jistě přispěje k naplnění požadavků tzv. welfare-pocitu přirozeného naplnění požadavků a potřeb zvířat.
J. Dražan, S. Hošák
Veterinární a farmaceutická univerzita Brno,
Ústav chovu zvířat a genetiky
 


Aktuální články

Reklama