Reprodukce koní

13. května 2009 v 23:10 | x |  Klisna a hříbě
,,Mnohým z vás se nejvíce rozzáří oči při pohledu na čerstvě narozená hříbátka. Jistě se najde velká většina z nás, kterým hlavou v takovéhle chvíli probleskne myšlenka: "i já bych chtěl odchovat u své klisny něco tak pěkného".
Pro ty, co nemají s touto problematikou ještě mnoho zkušeností zde uvedu několik potřebných informací. Pokud jste šťastnými majiteli možné budoucí rodičky, je dobré si připomenout několik zá
kladních vědomostí.,,

text: Jana Malíková

Pohlavní cyklus klisny
Klisna je sezónně polyestrické zvíře, to znamená, že její pohlavní cyklus je do značné míry ovlivněn ročním obdobím. Počátkem jara se pohlavní cyklus objevuje v pravidelných říjových intervalech a na podzim pohlavní cyklus ustává. Období pravidelně opakujícího se pohlavního cyklu nazýváme reprodukčním obdobím. Říje na počátku jara mohou být delší, v průběhu jara a léta se říje zkracují a pohlavní cyklus se opakuje většinou v jednadvaceti denních intervalech. Na podzim pohlavní cyklus ustává a klisna přechází do stavu anestrie, stavu pohlavního klidu. Období sezónního anestru a reprodukční období je značně ovlivněno individualitou klisny. Důležitým faktorem, který působí na pohlavní cyklus klisny, je světlo, především prodlužující se délka dne na jaře. Dále jsou důležitými faktory teplota a výživný stav klisny. Měli bychom také dbát na to, aby byla klisna v dobré kondici. Nežádoucí je u klisny projev žírné kondice, která má za následek v mnoha případech snížení plodnosti a samozřejmě i projev kondice hladové, která je výrazem nedostatečné výživy a onemocnění.
Je dobré se proto vyvarovat těchto dvou stavů a udržovat klisnu v dobrých podmínkách s úměrnou dávkou krmiva a zajištěním dostatku pohybu.
A výběr ženicha? V České republice je nespočet hřebců - malých, velkých, hnědých, černých …, ale který bude ten pravý? Tady bych poukázala na to, že každým rokem (na začátku jara) vydává Asociace svazů chovatelů koní v České republice Seznam hřebců s oprávněním k plemenitbě v České republice. V tomto seznamu jsou vypsáni všichni plemenní hřebci s oprávněním působit v plemenné knize českého teplokrevníka, slovenského teplokrevníka, moravského teplokrevníka, koně Kinského, Shagya - araba, arabského koně, starokladrubského koně, lipického koně, norického koně, slezského norického koně, českomoravského belgického koně, haflinga, velšských plemen pony, shetland pony, českého sportovního pony, huculského koně i ostatních plemenných hřebců. V seznamu jsou u každého hřebce vypsány základní údaje, například číslo a jméno hřebce, plemeno, barva, narození, míry, rok zařazení do chovu, majitel, chovatel, chovatelská stanice na příslušný rok a vypsán celý původ hřebce. Při výběru hřebce bývají pro majitele důležitými faktory ovlivňujícími výběr partnera: původ hřebce, výkonnost, potomstvo, exteriér, povaha a v neposlední řadě také připouštěcí poplatek. U uvedeného hřebce bývá vždy kontakt na připouštěcí stanici, kde je hřebec v daném roce ustájen. Majitel klisny má tedy možnost se zajet na hřebce podívat nebo kontaktovat připouštěcí stanici a na hřebce se informovat.
A tak se jako majitelé svých drahocenných klisen pouštíme do tažení s vidinou snad úspěšného chovatelského činu, na jejímž konci bude stát vytoužené malé čtyřnohé stvoření.

Připouštění klisen
V této části našeho pojednání o reprodukci koní bychom se dnes zastavili u základních informací týkajících se připouštění klisen přirozeným způsobem.
Vybrali jsme pro naši klisnu správného partnera a nyní čekáme na správnou dobu, kdy bude klisna v říji. Vždy je nutné mít na paměti, že připouštění klisny je velmi zodpovědný krok. Měli bychom se proto domluvit s naším veterinárním lékařem, který klisně provede výtěr pohlavních orgánů a zašle jej k bakteriologickému vyšetření na infekční metritidu do příslušného veterinárního ústavu. Klisna by měla být pravidelně očkována proti chřipce, tetanu a doporučuje se i proti equinní herpesvirové nákaze EHV. V neposlední řadě bychom také neměli zapomínat na to, že pokud klisnu povezeme ke hřebci, který je ustájený v jiném kraji, klisna musí mít také vyšetření krve. Její odběr provede veterinární lékař a vzorek zašle do příslušného veterinárního ústavu, kde provedou serologické vyšetření. Asi za čtrnáct dnů obdrží majitel klisny i veterinární lékař výsledek vyšetření. Toto vyšetření na hřebčí nákazu a na infekční anémii koní musí být samozřejmě negativní.

Zjištění říje u klisen:
vnitřní změny pohlavních orgánů doprovázejí vnější příznaky říje, jejíž délka u klisny značně kolísá a trvá zpravidla 5-8 dní. Klisna často v krátkých intervalech močí, blýská (rozevírá stydké pysky).


Doba připouštění:
vzhledem k ovulaci je doba připouštění jednou z nejdůležitějších otázek. V ideálním případě by připouštění mělo krátce předcházet ovulaci. Pro určení doby ovulace můžeme využít rektálního vyšetření folikulu na vaječníku sonografem a palpací. Tu provádí veterinární lékař nebo inseminační technik, který má k dispozici sonograf. Posoudí konzistenci folikulu, jeho tvar, velikost a sílu folikulární stěny. Další možností je rektální vyšetření dělohy sonografem. Posuzuje se stupeň prokrvení dělohy, její tonus a proliferace. Tyto metody použijeme v případě, když chceme klisnu ke hřebci dovézt v nejlepší době říje - tedy nejlépe těsně před ovulací. Druhou možností pro majitele klisny je domluvit se s držitelem hřebce, klisnu dovézt na připouštěcí stanici a ustájit ji tam po dobu říje. Pokud se klisna doveze na připouštěcí stanici ke hřebci, zapouští se ve většině případů jedenkrát za 48 hodin, jelikož oplozovací schopnost spermií při přirozené plemenitbě trvá asi 48 hodin. Hygiena připouštění může velmi významně ovlivnit výsledek celého snažení. Důležité je před samotným aktem důkladné omytí vulvy klisny mýdlem a vhodným dezinfekčním prostředkem. Používáme nejlépe jednorázové hygienické pomůcky. Kořen ocasu klisny se ováže obinadlem, aby žíně nepřekážely při vlastním připouštění. Klisna se přivede k tzv. zkušební stěně, ta má význam v případě, že je klisna bázlivější a mohla by zranit ošetřovatele nebo hřebce. Klisna se tedy nejdříve "zkouší". Stojí bokem za stěnou a z druhé strany se kolmo ke stěně přivádí hřebec. Říjící klisna se nechá od hřebce očichávat a dráždit. Stojí-li klidně, přivede se kolmo ke stěně a zapustí se. Je důležité, aby připouštění prováděl zkušený pracovník, který celý akt sleduje a zvláště si všímá, jestli hřebec dostatečně odsemenil. Po připouštění je nutno provést hřebci dezinfekci pyje a klisnu chvíli provádět, aby nevytlačila semeno. Po připuštění ošetřujeme klisnu běžným způsobem, měla by mít možnost pravidelného pohybu ve výběhu a vyváženou krmnou dávku.


Inseminace klisen
Umělá inseminace je osemenění klisny čerstvým nebo krátkodobě či dlouhodobě konzervovaným spermatem. Čerstvé sperma je neředěné sperma získané pomocí umělé vagíny a použitelné ihned k inseminaci klisny. Krátkodobě konzervované sperma je sperma ředěné a zchlazené na teplotu kolem 4 °C. K inseminaci je použitelné 12-48 hodin po jeho odběru. Dlouhodobě konzervované sperma je konzervované převážně zmrazením a uchováním v kapalném dusíku. Takto si sperma zachovává svou oplozovací schopnost po desítky let. K tématu inseminace je dobré si připomenout i pojem, jakým je oplozovací schopnost spermií. U čerstvého spermatu bývá oplozovací schopnost 36-48 hodin, u zmrazeného spermatu 12-24 hodin.

Dnes bych se věnovala především tématu inseminace čerstvým spermatem, jelikož ta bývá chovateli v poslední době velmi využívaná. Opět se dostávám ke katalogu (seznamu) hřebců, kde jsme si vybrali pro naši klisnu hřebce, který působí v inseminaci čerstvým spermatem.V tomto případě nám odpadnou starosti s převozem klisny ke hřebci, vyřizování formalit týkajících se výtěrů z pohlavních orgánů klisny a serologického vyšetření krve před převozem koně, avšak je důležité mít na paměti, že k inseminaci naší klisny budeme potřebovat pomoc veterinárního lékaře či inseminačního technika, který má k dispozici sonograf. Dále je zde mnoho dalších důležitých informací, na které by neměl majitel klisny zapomínat. Ve většině případů daní hřebci připouští formou inseminace pouze po dobu, kterou určí jejich držitel, zpravidla se jedná o dobu od počátku jara do konce letních prázdninových měsíců, ale není to pravidlem, proto je důležité znát toto časové hledisko. Dalším základním bodem je, že inseminovány mohou být pouze klisny zaregistrované v příslušné plemenné knize, to znamená, že klisna musí být zaregistrována ve stejné plemenné knize, ve které je zaregistrován vybraný hřebec. Pokud není, je nutné klisnu nechat zaregistrovat (pokud majitel klisny neví jak nechat klisnu zaregistrovat, je dobré se informovat na Asociaci svazu chovatelů koní ). Sperma se objednává v dané dny a hodiny, které určí držitel hřebce na inseminační stanici. Pokud klisně veterinární lékař či inseminační technik provedl sonografické vyšetření folikulu a určil, kdy by bylo vhodné klisnu inseminovat, majitel klisny zavolá na inseminační stanici a objedná sperma daného hřebce. Sperma je zasíláno ve speciálním přepravním kontejneru na dohodnuté místo vlakem, popřípadě jiným způsobem a doručeno v den objednávky. Zásilka obsahuje inseminační dávku spermatu hřebce, sterilní inseminační rukavici a inseminační zavaděč na provedení inseminace. Prázdný kontejner potom majitel klisny zasílá zpět. Inseminaci klisny provádí veterinární lékař nebo inseminační technik. Po inseminaci je dobré klisnu chvíli provádět. Po 11-16 dnech po ovulaci nechá majitel klisně provést kontrolní sonografické vyšetření, které určí, zda-li klisna zabřezla či nikoliv. Pokud klisna zabřezla oznámí majitel klisny výsledek vyšetření na inseminační stanici.

Poplatky:
- na většině inseminačních stanic jsou určeny ceny za sperma jednotlivých hřebců. Většinou to je základní poplatek, který se platí při prvním převzetí inseminační dávky a doplatek za březost, který majitel klisny zaplatí v případě, že klisna zabřezla a zaplatí jej k datu, které určí inseminační stanice. Někteří majitelé klisen provádí ještě kontrolní vyšetření své klisny před datem určeným k doplatku ceny za březost klisny.
Neměli bychom zapomínat na to, že po narození hříbátka je nutné provést test paternity, který je podkladem k vystavení průkazu o původu koně.
Oproti přirozené plemenitbě nabízí inseminace různé výhody. Je to například možnost několikanásobného využití nejlepších hřebců. Vzhledem ke snadné přepravě má chovatel větší výběr hřebců. Dlouhodobě konzervované sperma dále nabízí možnost výběru hřebců z jiných zemí i hřebců již nežijících. Přesto se však nedá říci, která metoda reprodukce koní je lepší. Vždy je dobré si udělat chvíli času, vzít si tužku a papír a rozvrhnout si výhody i nevýhody obou metod. Při tomto rozhodování hraje většinou nejdůležitější roli kvalita hřebce a také finance.



Březost
V této části bych se ráda zaměřila na zjišťování gravidity, na péči o březí klisnu a některé další důležité náležitosti týkající se reprodukce. Diagnostikovat graviditu klisny můžeme několika způsoby. Je možné využít hormonálních metod. V praxi se uplatnila zejména metoda chemického průkazu estrogenů v moči klisen od 120. dne březosti nebo metoda biologického průkazu séra březích klisen v krvi klisny od 40. do 120. dne březosti. Jde však o metody nepřímé, které i při poměrně značné spolehlivosti neprokazují přímo přítomnost živého plodu. Přímou metodou průkazu gravidity je do jisté míry palpační vyšetření gravidní dělohy, která může poskytovat poměrně přesné údaje asi od prvního měsíce březosti. Absolutně nejspolehlivější přímou metodou, a řekla bych, že v poslední době velmi využívanou, je sonografické vyšetření. Pro potřebu vyšetření gravidity je možné použít sonograf od 11. dne po oplodnění. Sonografem je možné posoudit vývoj embrya a jeho životní projevy. Vyšetření se provádí rektálním způsobem, sondou přiloženou na dělohu klisny. Sonografické vyšetření umožňuje také zjistit gravidní dělohu se dvěma nebo více plody ve velmi raném stádiu, kdy je možné přebytečný plod mechanicky zlikvidovat a zajistit tak další fyziologický vývoj pouze pro jeden plod. Likvidaci dvojčat je možné úspěšně provést do 20. dne březosti, pak úspěšnost zákroku klesá. Všechny metody vyšetření gravidity provádí veterinární lékař, sonografické vyšetření může provést i inseminační technik.


Průměrná délka gravidity u klisny je 333 dní s fyziologickým rozpětím 310 až 360 dní. Na délku gravidity mohou mít vliv dědičné dispozice, podmínky chovu, výživa, případně i pohlaví plodu. U samčího pohlaví bývá častěji pozdější porod. S březí klisnou můžeme i nadále provádět běžný výcvik, od pátého měsíce bychom měli omezit skákání. Březí klisna je obyčejně klidnější, lépe žere a zlepší se i její kondice. Od osmého měsíce bychom klisnu neměli příliš zatěžovat namáhavou prací, ale pohyb je velmi důležitý, proto jej zajistíme dostatečným pobytem ve výběhu nebo různými procházkami. Klisnu chráníme před nárazy a prochladnutím (především před průvanem). Pobyt venku, na vzduchu, je jinak velmi příznivý. V této době se usměrňuje i výživa. Do osmého měsíce klisnu krmíme běžnou dávkou, od osmého měsíce dávku mírně zvyšujeme a stále musíme zajišťovat dostatečný pohyb. V tomto období je důležité, aby se klisna cítila dobře jak fyzicky, tak psychicky. Zhruba měsíc před očekávaným porodem je vhodné sejmout podkovy a klisnu umístit do prostornějšího boxu. Ten by měl být správně ošetřen a vydezinfikován.

Další pokyny pro získání průkazu ke hříběti
Většinou ke konci připouštěcí sezóny obdrží majitel klisny od držitele hřebce nebo od inseminační stanice, ze které byly zaslány inseminační dávky, dva připouštěcí lístky (modrý a zelený). Ty si majitel prozatím ponechá u sebe až do porodu klisny. Do čtrnácti dnů po narození hříběte zašle majitel modrý připouštěcí lístek osobě, která provádí označování a registraci koní, ve většině případů je to inspektor chovu koní pro danou oblast (více informací o inspektorech chovu koní pro dané oblasti na Asociaci svazu chovatelů koní). Do osmi měsíců po narození hříběte inspektor přijede hříbě označit způsobem, kterým předepisuje řád plemenné knihy pro příslušné plemeno. Údaje o registraci včetně slovního a grafického popisu zaznamená do zeleného připouštěcího lístku a svým podpisem potvrdí jeho platnost. Majitel koně vyplní předepsané údaje na druhé straně připouštěcího lístku a podepíše jej. Potom je připouštěcí lístek, prostřednictvím osoby provádějící označování, zaslán na Ústřední evidenci chovu koní k vystavení potvrzení o původu a průkazu koně.
Dostatek pohybu je důležitý.


Majitelé, kteří své klisny inseminovali, jsou povinni zajistit ještě osvědčení o správnosti původu - test paternity, který je též nutné doložit inspektorovi chovu koní při registraci hříběte. Test paternity provádí různá specializovaná střediska (Hradišťko, Lamgen Brno atd.). Na základě dodání vzorku krve hříběte, středisko provede genetické ověření správnosti původu koně a vystaví prohlášení, které zašle majiteli hříběte. Pokud není ještě zaregistrovaná matka hříběte, odebereme vzorek krve i jí. Je vhodné si nejdříve do specializovaného pracoviště zavolat a poradit se. Vzorek krve hříběti, případně i matce, odebere veterinární lékař.
Porod
Ve většině případů probíhá porod u klisny poměrně snadno, vzhledem k anatomicky příznivé stavbě pánve klisny, která umožňuje lehký průchod plodu porodními cestami. Většina klisen rodí v noci a v leže. Před blížícím se porodem je vhodné klisně ovázat kořen ocasu vlhkým obinadlem. Příznakem blížícího se porodu je uvolnění pánevních vazů, zvětšení mléčné žlázy, objevení se zaschlých krupiček mleziva na konci mléčných kanálků a bezprostředně před porodem pak pocení a neklid. Nejdůležitějším iniciátorem blížícího se porodu je hormon oxytocin. Oxytocin způsobí vzrůstající tlak v dutině dělohy a pod tímto tlakem dojde k roztahování děložního krčku. V této fázi dochází k tzv. otevíracímu stádiu porodu. Alantochoriový vak vniká do pochvy, lůžko praskne v oblasti pochvy a alantoidová voda vypláchne pochvu. V další fázi, které se říká vypuzovací, se vtlačuje málo průhledný amnion s hříbětem do porodních cest. Tato fáze trvá obvykle deset až patnáct minut. Klisna vyvine značný tlak stažením břišních svalů a dostává hříbě do porodní polohy. Hříbě je v převážné většině případů porozeno v poloze podélné přední, v postavení horním. Je uloženo v amnionovém vaku, jehož roztržení většinou způsobí až pohyby hříběte.

Hříbě po narození

Pupeční šňůra je při porodu většinou neporušená a trhá se pohybem klisny nebo hříběte v místě jejího zúžení, asi pět až deset centimetrů od těla hříběte. Většina klisen při porodu leží, takže hříbě je přes pupeční šňůru stále v kontaktu s matkou. Pupeční šňůru je možné odstřihnout a podvázat sterilním silným hedvábím v místě jejího zúžení. Měli bychom také ošetřit pupeční pahýl dezinfekčním roztokem. Matka narozené hříbě olíže, tomu nikdy nesmíme bránit. Při olizování hříběte dochází nejen k osušení, ale také k masáži. Při lízání musíme však dávat pozor, aby klisna neporanila pupek hříběte. Normální hříbě by mělo bezprostředně po porodu zvedat hlavu a do dvaceti minut projevovat sací reflex. První pokusy o postavení činí hříbě za patnáct až třicet minut po porodu. Do dvou hodin by mělo stát. Hříbě nenutíme vstávat předčasně, ale je účelné pomoci mu přistavením ke klisně, aby mohlo začít sát. Vyhledávání mléčné žlázy je proces, který se hříbě musí učit a zvládne ho zpravidla od dvou do šesti hodin od porodu. Po prvním sání už hříbě najde vemeno klisny samo. Při sání dáváme pozor, aby klisna hříběti nějak neublížila, protože může mít stále velký tlak ve vemeni, který však brzy povolí. Před prvním sáním je vhodné vemeno klisny omýt a odstříknout trošku mleziva. Potom je velmi důležité, aby se hříbě včas a dostatečně mleziva napilo, jelikož to obsahuje mnoho bílkovin, solí a má imunizující účinky.





Důležité je věnovat pozornost i lůžku. Jakmile klisna po porodu vstane, je nutné lůžko podvázat uzlem, aby jeho přišlápnutím nedošlo k násilnému vytažení nebo přetržení. K vypuzení lůžka by mělo dojít do půl hodiny až dvou hodin po porodu. Po této době je již stav považován za abnormální, po šesti hodinách je nutné plodové obaly vyjmout a dělohu klisny ošetřit. Při takových komplikacích vždy voláme veterinárního lékaře. Na lůžku můžeme zjistit nejen to, že některá část chybí, ale i stav a kvalitu výživné plochy dělohy. Hygienu porodu, zásahy a ošetření klisny po porodu nikdy nepodceňujeme! U hříběte je nutno také sledovat odchod střevní smolky. Projímavý účinek na její odchod má právě mlezivo. Může se ale také stát, že hříbátko střevní smolku zadrží.V tomto případě je také důležitá pomoc veterinárního lékaře, který může hříbátku pomoci klystýrem teplé vody s přídavkem glycerinu. Zadržení střevní smolky se projevuje častým leháním hříbátka, neklidem, prudším šviháním ocásku. Klisna se po porodu nachází čtyři až pět dnů v kritičtějším období, kdy může vlivem oslabení organismu dojít velmi snadno k různým komplikacím či onemocnění, proto klisně věnujeme dostatek pozornosti. Velmi rychle však dochází k regeneraci dělohy a již devátý den po porodu se začíná opět objevovat říje. Říje klisny má vliv na složení mléka, což se projeví u hříběte průjmem, který po několika dnech mizí. Pokud je venku příznivé počasí, můžeme již od druhého dne vypustit klisnu s hříbátkem do výběhu. První den maximálně na dvacet minut, postupně tuto dobu prodlužujeme.


ASCHK vydává Seznam hřebců s oprávněním k plemenitbě na rok 2009, o kterém jsem psala v prvních dílech seriálu o reprodukci koní.
 


Aktuální články

Reklama