Výživa a krmení hříbat

21. května 2009 v 10:08 | x |  Klisna a hříbě

Výživa a krmení hříbat

Když bude vaše hříbě rychle přibírat na váze a "tloustnout", bude všem imponovat jeho mohutné osvalení a lesknoucí se srst. Kosti a klouby ale pod mohutnou svalovinou trpí!

Sající hříbata
V zemském chovu statistika vykazuje každoročně 8 -10% ztrát z počtu narozených hříbat. Největší ztráty jsou během periody sání a jako příčiny jsou nejčastěji uváděny chyby ve výživě a zoohygieně.
Kolostrální výživa:
Hříbě ihned po porodu, od 15 min - 2 hod, se snaží vstát a sát. Mlezivo je první výměšek mléčné žlázy na začátku laktace. Od mléka se liší svým složením a nažloutlým zabarvením. Je hustší a mírně lepkavé. Má hořkou až slanou chuť a specifickou vůni. Obsahuje velmi mnoho bílých krvinek, vápenatých, hořečnatých a fosforečných solí a má také větší obsah bílkovin a vitaminu A. Působí mírně projímavě. Při vaření se sráží. Složení mleziva se postupně mění., takže za 2 - 3 týdny po ohřebení vylučuje mléčná žláza normální mléko. Rozdíl ve složení mleziva a mléka v různých laktačních obdobích udává tabulka č. 1

laktační obdobíbílkovinytukcukrpopeloviny
v %
mlezivo20,60,73,31,1
mléko 3 denní3,22,56,20,6
mléko 1. měsíc2,52,06,80,5
mléko 3. měsíc2,11,67,10,4

Specifickou hmotnost má průměrně 1,0347 a viskozitu o něco nižší než kravské mléko, je zásaditější než mléko masožravců. Bod mrazu mléka klisny je 1,034 C . Mléko klisny obsahuje v kg asi 2,14 MJ energie, 105 g sušiny, 19,6 g proteinu, 12,7 g kaseinu, 13,6g tuku, 60,8 g laktózy, 2,95 g popela, 0,9 g vápníku, 0,39 fosforu, 0,03 hořčíku, 145 g železa, 89,7 mg zinku, 25 mg mědi, 0,095 mg vit B2.
Při úhynu nebo utracení klisny stojí chovatel před problémem, čím nahradit kobylí mléko. I když se to může jevit neetické, je třeba i od uhynulé klisny po porodu se snažit oddojením získat kolostrum, které je pro první hodiny života pro hříbě nenahraditelné - pokud ho nemáme zamražené např. od jiné klisny. Plnohodnotná náhražka, která naplní nutriční hodnotu pravého mléka a hlavně fyziologický příjem mléka od klisny v systému sání - tj. mateřský kontakt mezi potomkem a klisnou, neexistuje. Kravské mléko se může použít, ale svým složením se značně od kobylího mléka liší a musí se proto upravit. Je bohatší na tuk, bílkoviny, sušinu a popeloviny, chudší na laktózu. Proto je nutné kravské mléko ředit v poměru jeden díl mléka a tři díly vody. Doporučuje se mírné oslazení. Svým složením je bližší mléko kozí. Je možno říci, že i ranně osiřelá hříbata lze na kozím mléce bez úpravy odchovat, i když je také svým složením odlišné. Srovnání různých mlék a složek procenticky udává tab. č.2

druh mlékavodasušinabílkovinytukycukrpopeloviny
kobylí90,169,742,861,266,330,29
kravské87,5012,503,803,94,400,72
kozí86,5013,503,504,104,20,85

Hlavní rozdíly jsou však ve skladbě bílkovin. V kobylím mléce je 50 -60% kaseinu , 40 - 50% připadá na albumin a globulin, kdežto v kravském mléce tvoří kasein 70 - 85% a zbytek v podstatě albumin, protože globulinu je jen ve stopách. Obdobný poměr je v podstatě i v mléce kozím, kde však podíl albuminu je poněkud vyšší. Dle složení mléka jednotlivých druhů zvířat vidíme, že ideální je vždy pro hříbě mléko kobylí. V prvním měsíci života je hříbě zcela závislé na výživě mléčné. Produkce mléka je ovlivněna stadiem laktace, věkem a pořadím porodu, plemenem a výživou klisny. Z faktorů výživy jsou nejvíce prozkoumány vlivy příjmu energie. Je jisté, že nekvalitní výživa má vliv na produkci mléka a obsah energie v mléku. V průběhu prvních 2 měsíců laktace prudce stoupá, až dosáhne denní produkce mléka 15 - 17 l . Toto množství mléka zajišťuje u hříběte až kilogramový přírůstek denně. Můžeme proto pravidelným vážením hříběte zjistit laktaci klisny a tím i zkontrolovat naplňování nutričních požadavků hříběte. V prvním měsíci života hříbě saje od klisny až 60 x za 24 hod. To znamená, že hříbě na jedno sání vypije asi 0,16 l mléka. Osiřelé hříbě uměle odchovávané proto musí dostat nejméně 12 x denně napít. Zde se dopouští chovatel nejvíce chyb. Hříbě, pokud přijde o matku aniž by od ní sálo, se velmi rychle naučí pít z lahve s dudlíkem. Ovšem při napájení s několikanásobně nižší frekvencí než je přirozené, (ze 60 na12x) má relativně hlad a proto velmi rádo příjme větší množství mléka - na jedno napojení až 0,5 l, což mu chovatel rád zabezpečí a domnívá se , že dělá to nejlepší pro hříbě, protože mu přece může dát více mléka než klisna. Opak je však pravdou! Silným sacím reflexem příjme hříbě velmi lehce a rychle nabízené množství mléka z lahve za velmi krátký časový interval - otvor v dudlíku oproti struku klisny mu to totiž umožňuje. Tím nedochází k proslinění a polyká na jeden hlt až 5-10x větší množství mléka. Do žaludku se tak dostane rychle velké množství mléka, které žaludek dilatuje, čímž se zpomaluje peristaltika. Nedostačující sekrece chymozinu způsobuje následně nedostatečné sražení mléčné hmoty. Ta postupuje do duodena, kde by mělo probíhat enzymatické štěpení bílkovin na aminokyseliny. Protože mléko však není dostatečně sraženo, dochází ke zvýšené produkci amoniaku a změně ph. střevního obsahu. To následně vyvolává zánět střevní stěny s klinickým projevem - průjmem. Průjem způsobuje oslabení jedince, dehydrataci a zvýšené vylučování potřebných látek. Hříbě vlastně hladoví a zvýšenou potřebu živin a tekutin kryje zvýšeným příjmem nabízeného mléka a předcházející popsaný proces se opakuje a prohlubuje tak, že může končit úhynem hříběte. Uhynulé hříbě se doporučuje ponechat 8 - 10 hod. u klisny.
Pozorováním v rámci etologického výzkumu bylo zjištěno, že klisna nejdříve zkouší hrabáním a strkáním nosem hříbě provokovat k pohybu, ale když zjistí, že se hříbě nehýbe, zahrabe ho slámou a rychle v následném období zapomene, že měla hříbě a ukončuje i laktaci. Jde jistě o složitý neurohumorální proces, který není ještě dostatečně vysvětlen. Pokud bylo hříbě odstraněno hned po úhynu, klisna ještě několik dní hříbě hledá, pořehtává, je neklidná a přetrvávající laktace může vyvolat zánět vemínka.
Jiným problémem je u narozených hříbat chybějící životaschopnost a vazbové reflexy. Takové hříbě během prvních 24 hod. ulehá daleko od klisny, nevyhledává vemínko ani kontakt s klisnou. Protože je tento syndrom nejčastěji zaznamenáván u hříbat vysoko v krvi, jako příčina bývá udáván genetický vliv.

První měsíc života je tedy hříbě odkázáno na mateřské nebo náhradní mléko. Jeden z mnoha dalších diskutovaných problémů je, zda přikrmovat sající hříbata nebo ne. Mezi odborníky je na tuto problematiku celá řada rozdílných názorů.Někdo je výhradním zastáncem tradičních postupů, jiní naopak aplikují speciálně sestavené krmné směsi. Problémem je, čím hříbata přikrmovat. Krmivo by mělo být dostupné a doplňovat pouze to, co hříběti chybí při nedostatečné laktaci klisny tak, aby optimálně zabezpečilo jeho růst.
Začátkem druhého měsíce života si hříbě začíná hrát se senem a pomalu ho také přijímat. V tomto období je příjem sena velmi malý - něco kolem 100 - 150g . Množství přijímaného sena je malé, ale musíme si uvědomit, že přijímá společně s klisnou, a proto musí být velmi kvalitní. Mělo by být vysoce stravitelné, z mladého lučního porostu a kvalitně usušené, tedy prosté plísní a prachu. Pokud nemá hříbě seno k dispozici, přijímá slámu, kterou vyhledává z podestýlky. To s sebou nese riziko ranného osídlení trávicího traktu parazitárními larvami. V boxu bývá také zavěšena kamenná sůl. Ta by měla být umístěna tak, aby byla pro hříbě nedostupná, protože její příjem vyvolává u hříbat průjem s následnou dehydratací a tím zvýšené riziko intoxikace.
Příjem krmiva v tomto období je spíše hrou a snahou napodobovat matku. Pokud však hříbě se snaží krmivo neustále vyhledávat, může to znamenat, že klisna nemá dostatek mléka a hříbě proto hladoví. Příjem krmiva znamená také, že bude hříbě vyhledávat zdroj vody k napití, protože nedostatečná laktace znamená nedostatečný přísun tekutin a tím i žízeň. Napáječky jsou však pro hříbě nedostupné, a proto musíme pamatovat na náhradní zdroj vody i pro hříbě. Vodu v kbelících, miskách nebo korytech musíme často vyměňovat a udržovat bezvadně čistou. Hříbě se zbytky krmiv v tlamičce ho do vody upouští a tím dochází k rozvoji hnilobných procesů ve vodě, což může být příčinou infekce zažívacího traktu.
Začátkem třetího měsíce života již není plně kryta potřeba živin hříběte pouze příjmem mateřského mléka. Mezinárodní norma potřeb živin (NRC) doporučuje dávat 3 měsíčním hříbatům 28,85 MJ stravitelné energie na den v doplňkovém krmivu. O problému, jaký je očekávaný přírůstek pouze z mléka nebo hříbat přikrmovaných, publikuje celá řada prací. U klisen s hříbaty odchovávanými na pastvě bez příkrmu, ale dosahujících 15 l produkce mléka, se přírůstek hříbat pohyboval kolem 0,97 kg/den.
Hříbata přikrmovaná dosahovala přírůstek v průměru 1,17 kg/ den, přičemž denně konzumovala průměrně 12,77 MJ stravitelné energie z doplňku.
Shrnutím všech nutričních požadavků hříběte na mléko, je cílem všech programů doplňkového krmiva pro střední a pozdější dobu laktace. Hříbatům začíná chybět především vysoce hodnotná bílkovina obsažená v mléce. Mohou se objevit poruchy vývoje způsobené nedostatkem esenciálních aminokyselin (lysin) nebo B vitamínů. Nutriční deficit lze vyřešit přikrmováním kvalitním bílkovinovým krmivem s obsahem asi 30% NL v množství 0,50 kg na měsíc věku. Je mnoho způsobů, jak příjem krmiva hříbatům umožnit. Nejrozšířenějším je uvazování klisen, zatímco hříbě přijímá krmivo, úpravy stájových boxů či speciální příkrmiště na pastvách přístupná pouze hříbatům. Krmivo by však nemělo být přístupné v ad libitním množství. Denní dávka by měla být rozdělena do co největšího počtu, nejméně do tří. Hříbata na pastvě již v této době jsou schopna rozeznat různé druhy travin a rostlin, které přijímají podle chuti a potřeb. V tomto období pozorujeme koprofágii ( požírání výkalů). Příjem pastvy je také optimální pro fyziologický rozvoj trávicího aparátu a sociálních kontaktů. Pohyb na pastvě, hra a zápasy umožňují zpevňování kloubních pouzder a šlachového aparátu. U hříbat odchovávaných na rovinách a měkkých či podmáčených loukách jsou častější výskyty měkkých spěnek, plochých kopyt a lymfatických kloubů. V této době probíhá také osifikace kostí.

Nadměrná zátěž kostry a kloubů u překrmovaných hříbat vede k aseptickým zánětům hlavně kolenního, karpálního kloubu a torsální kosti. Tyto aseptické záněty mohou být příčinou epiphysálních nekrós, které jsou příčinou osteochondrósy. Tyto poznatky byly zjištěny teprve v posledních 20 letech na základě rentgenologických sledování a histopatologickými nálezy na kloubních hlavicích.

Kromě energie a bílkovin hrají významnou roli ve výživě hříbat minerální a účinné látky. Hříbata mají ve srovnání s dospělými koňmi vyšší požadavky na stopové prvky: železo ( 80-100mg/kg sušiny krmiva a měď /10 -- 12 mg/kg sušiny krmiva, dále potřebují více vit. A ( 150 - 200 m.j./kg ž.hm.) a D (15 - 20m.j./kg ž.hm.). Železo je nezbytné na tvorbu červeného krevního a svalového barviva, měď podporuje pevnost kolagenu (cévní stěny, kloubní a růstové chrupavky. Nedostatek vitaminu A způsobuje zhoršení příjmu krmiva a zpomalování růstu. Vitamin D reguluje látkovou výměnu vápníku a fosforu a je nezbytný pro správný vývoj a růst kostí.
Nadbytek krmiva a pobyt ve stáji vede naopak k omezení pohybu, předčasnému ztučnění a nedostatečné tvorbě vit. D.

Každodenní kontrola příjmu krmiva, pohybové aktivity, chování hříbat, včasné zjištění změn zdravotního stavu je nejlepší prevencí vzniku trvalých zdravotních poruch. Přestože se nám může zdát, že toto období je tím nejjednodušším, protože výživu zabezpečuje mateřské mléko a pastva, opak je pravdou. Je to nejchoulostivější období růstu a chyby způsobené v tomto období, které ještě nejsou často ani vidět (aseptické záněty kloubů) se nám vymstí až daleko v pozdějším věku, kdy začínáme koně trénovat a zatěžovat. Potom si marně lámeme hlavu, kde a kdy se stala chyba. Důkazem nám jsou dnes časté rentgenologické nálezy na kopytních kloubech v době aukčních prodejů mladých hřebců a klisen ve druhém a třetím roce jejich stáří. Doporučuji proto, odchovávat hříbata na hříbárnách, kde je odborně způsobilý personál a zabezpečen fyziologický růst a vývin hříbat.
MVDr. Jaroslav Dražan


 


Aktuální články

Reklama