Začínají prázdniny

2. července 2010 v 1:05 | x |  Náš zápisník 2010
Po velkých a vydatných deštích začali tropické dny sucha.Koníkům konečně vyschly průchody, kudy chodí na pastviny a už jim nedělá problémy, jak se dostat ven nebo domů.I my jsme za to vděční, neboť záludné bažiny se nemohli nabažit našich bot a holinek, které každému z nás v nich nejednou uvízly.Taky se začalo sušit seno a s plným nasazením všude jezdí traktory.Koníkům ale zase vysychají kopýtka a to není taky dobře.Ještě že tu máme řeku, kam si i oni sami během dne zajdou smočit nejen kopýtka, ale někteří se v ní i pořádně vycachtají.Doneček patří k těm smolařům, že do vody sám nemůže.A tak ho tam beru co nejčastěji pod sedlem.Umí si i se mnou lehnout a namáčí si tím celé břicho odspodu.Naposledy si se mnou lehl 5x za sebou.Lehl, vstal, udělat otočku o 180 dokola, lehl,vstal, otočku,a tak dál ...Vymáchal se dostatečně...

Vyjížďka s Jitkou a Šárkou.
Naše dvě maminy si přijely zavzpomínat.Na staré časy, kdy jsme společně jezdily na projížďky a užily si spoustu legrace.Tehdy měly každá svého koně a tak u mě bývaly často.Projely jsme známé končiny, zavzpomínaly...Potom ještě u kafe znovu, a i s další naší milou návštěvou,( přáteli z ranče, kde jsme po rodeu trávily velkou část noci) ,která se přijela k nám podívat.Doneček byl dnes obzvláště miloučký, ale to je tím vedrem,-Nebývá v tom teple příliž moc použitelný :-) ...a dnes jsme spolu trávili i spoustu času kováním.Pod podkůvkama měl hodně narostlé rohoviny, však teď taky rychle roste,když mají denně hromadu trávy.A taky následkem pojídání vitamínků :-))
Šárka s Honzíkem a Ronečkem,Jitka s Dakarem, a já s Donem.Šárka našla první letošní parádní houbu-velký hřib

3.června
Maškarní hobby soutěže na počest zahájení prázdnin

Od rána se zase pečeme jak na grilu.Takové vedra se jen tak nevidí,-Italie !! Máme pro dnešní den vymyšlenou zábavu.Soutěže a převleky.Lucka postavila na jízdárně dráhu zručnosti a ještě jsem tam dovezla lávku, kterou budeme procházet.Pojedu dnes na dvou koních a budu mít dva na sebe navazující převleky.Opět jenom inprovizuju , ten druhý převlek jsem dala dohromady včera v noci.A ten první? Právě ho vymýšlím při stěhování dřevěné lávky.Za půl hodiny jdu na plac.Donečka mám na dvoře a chvilku na mě počká.Když se k němu blížím ve svém novém oblečení, kouká dost nechápavě a zkoumá, zdali mě zná.Potom už je zase svůj.Jedeme si projet celou soutěž a trochu se tam pokoukat.Protože jdu ještě s Vinčou, mažeme hned zpátky a jdu na sebe hodit druhý kostým.To už je čilý ruch i kolem dalších koní.Jdeme skoro všichni.A už se objevují první masky, první namaskovaní koně.Odchází se hromadně na jízdárnu.Tam se každý představí a může se začít!

m
První soutěž - jízda zručnosti - má několik po sobě jdoucích úkolů.Některému koni dělal problém průchod přes bránu s fáborkama a petflaškama.Například Grace a Gina se tamtudy vůbec neprobojovaly a dostaly nějaké trestné body.U bedny po boileru se zase koně lekali toho, jak jejich jezdci rychle proplazili bednu,která u toho vždy nějak zapraskala.Deštníkové strašidlo už většinou zvládali dobře.v této soutěži jsem byla s Vinčou nejrychlejší.Stará zkušená mamina, věří mi a jde všude.Je to moc dobrá kobylka.Jako druhá suverénní se ukázala Sea Plane se Sandrou.Také neváhala a jela všude.V dalších soutěžích ale byla ještě o setiny rychlejší než my a v celkovém průměru všech soutěží se umístila přede mnou na prvním místě.Lávka dělala problém více koním a tak na závěr si ji všichni šli vyzkoušet hromadně.A už přešli všichni.Poslední klíčová dírka se nám taky moc líbila, Vinča se dokonce rozcválala a při návratu skočila neviditelný skok.Asi z radosti!!Tím jsme naši jízdu ještě oživily.
V zajetí ďábla


Návštěva stavby dálnice
Opět jsme se s Luckou chtěli podívat na Bedřichovku.Staví tam dálnici a zničili velký kus louky a jedno krásné tiché zapomenuté údolí.Humáč!!Ale koníci se velmi zajímali o celou stavbu,o stroje na parkovišti a celé postavené lešení s mohutnýma sloupama.Hlídač nás mile uvítal a povídal si .Odešli jsme dál do lepších končin a s chutí za sebou nechaly ty betonové kolosy.
,,Celou cestu jsem měl velké nutkání jíst.Nevím, proč jsme v takovém vedru museli jít tak daleko.Hlavně,že nás moc nehonily.Dělal jsem, že chci stát kvůli trávě, ale spíš jsem se chtěl ulejvat.Přestávka u těch velkejch příšerek se mi zalíbila tak, že bych toho pána poslouchal i mnohem dýl.Škoda, že se ty potvůrky nehýbali.Prý mají nějakej svátek a tak nemusí.Zato já musím i o svátku,-nespravedlivý to je!!Máma mě musela několikrát předejít, protože mě se nechtělo.Ani to mě nerozházelo, nechal jsem ji jít,jak chce .V tý vysoký trávě jsem se jí chtěl dokonce schovat.myslel jsem, že se to povede a pak si zase půjdu jen s paničkou naším plážovým tempem a bude pohoda.Jenže hlava mi koukala a ona se zastavila, ohlídla se a já za ní zase musel.Je to prostě máma a já musím poslouchat.Panička mě stále okřikovala,,nežer už,nežer už, přestaň,, a pak si sama skočí do nějakých keříčků, který já nežeru , nutí mě stát u nich a sama něco cpe do huby.Tak jsem ji zase táhl já ,myslel si ať nežere , že tady to není dobrý. Táhl jsem ji dál a dál a ona si při tom tou jednou rukou něco trhala, až měla celou pusu modrou.Takovou ,jakou mívám nohy, když mám boláky od bláta. Že by tohle byla ta léčivá vodička? A pak jeden potůček,jeden skok,procválat křovím a čekat celou věčnost na mámu, jestli to zvládne taky.A honem domů...Panička tam zjistila, jaké máme dneska šikovné členky a i s Luckou měly výbornou náladu... ,,

Na nové pastvě
Jako každý rok o prázdninách koníci dostávají jako letní dárek zcela nepoužívanou, novou pastvinu s vysokou kvetoucí trávou.Je tam tolik trávy, že se hodně dlouho nebudou muset přikrmovat ani senem, ani šrotem.První dny se v ní pomalu utápí a nejsou vidět.Později se objeví stále zřetelnější cestičky, které častým používáním vyšlapou až z nich jsou už jakoby ,,koleje,,.
Doneček může jen závidět.Opět jsou vedra k padnutí a on tiše odpočívá ve stínu své stáje.Používá ji až teď v létě.Chápu ho a nedivím se, že se mu nechce ven.
n
h


Balíky
,,Už nejsem ten pošuk, co na poli letí ke každýmu balíku a chce si s ním hrát a skákat po něm.Vím, že panička to měla moc ráda, bavila se stejně jako já,-jenže nechápala, že já s balíkem trénoval úplně jiné věci.Těm věcem rozumí jen dospělí a já teď už taky.Je mi přes 7 let a tímto rokem se z koníků stávají dospělí koně.A protože už nejsem žádný mlaďoch, mám nárok na jinou zábavu.A tak přesto, že teď potkáváme na loukách desítky balíků, už mi jsou ukradený.A tak si je klidně panička mohla fotit a já se vedle jenom popásal.,,



Sekání v ohradách
n

Naše nedopasené ohrady se mění v anglický trávník.To je takové krásné období, kdy vypadají moc úhledně a není ani stopa po nesežraném plevelu.Panička si libuje a ráda se po nich se mnou projede.A já taky, máme tam zastaveníčko v jedné krásně studené a hluboké tůni.Ta je tak hluboká, že v ní musím udělat dvě i tři tempa, abych si nepotopil hlavu.Takový kráter uprostřed řeky.Nám se tam líbí a v těch vedrech ( jdou až do 36 stupňů) je to naše jediná společná zábava.

A zase balíky.
Tentokrát se objevily na našem dvoře naskládaný na jedný velký hromadě.Na rozdíl od těch na poli, měly tyhle balíky pod sebou čtyři kola a po nich se hýbaly.Panička jim ukázala, kde se mají zastavit.Poslechli ji a pak se z ničeho nic rozkutálely po dvoře.Byly tak krásně porovnaný a teď tohle. Úplně jsem se lekl, že se všechny rozutíkají někam pryč.Pak se ale zastavily a byl jich plnej dvůr.A lidi tam kolem nich běhali a začali se do nich opírat až se zase začaly hýbat.A já jsem z toho byl zase celej vykulenej.Když se na povel tak rozutíkaly , tak proč jim zase nedaj povel k tomu, aby se srovnaly?Trvalo to dost dlouho, ale nakonec se na dvorku zase objevila stejná kupa, jako už tu jednou byla...jen neměla ty kolečka pod sebou...A druhý den se vše opakovalo.
b
b


















Náš krásný výlet.
po dlouhý době jsme se zase dostali s Donečkem na delší vyjížďku.Je to jako droga, musíme se vidět a nejlíp se jít někam hezky pohodlně projít.Ale to nás nesmí kousnout vosa do zadečku.Jako dneska.No, já vím, já ji trochu provokovala.Přidala se k nám a několik metrů letěla vedle nás.Nevím, co chtěla, ale dotírala a bzučela kolem jeho bříška.Měla jsem v ruce větev na odhánění hovad a tak jsem ji odháněla taky.Vosa se asi naštvala a Donečka bodla.Vyskočil do výšky,sklopil uši vzteky a cvalem vyletěl kupředu.Vyskočil z lesa na cestu a pelášil pryč.Nechala jsem ho běžet, v domění, že by nás vosa mohla následovat.Ta se potom ztratila , ale Doneček si to domů štrádoval nezvyklou rychlostí.Louky jsou už posekaný, ale přesto na nich lítá mraky hovad.Byli jsme obalený a rádi,že jsme doma.Dostal ještě koupel na dobrou noc.

TPH
Týdny pohybu hrou- akce pro děti, které tráví prázdniny ve městě.Přes den je opatrují vedoucí a zajišťují jim zábavu, hry a všechno ostatní, jako kdyby byli na táboře.Rozdíl je jen v tom, že večer se vrací do svých domovů k zaměstnaným rodičům.A tyhle děti vozíme na koníkách.Dva dny v týdnu se přivalí autobus a v něm asi 70 dětí.Někdy větší, někdy malí prckové.Kromě jízdy si u nás můžou vyzkoušet i čištění koní,dozví se o nich mnoho pro ně zajímavého a nového ,hrají si v písku naší kruhovky nebo jezdí na koloběžkách.Takto u nás tráví celé dopoledne.

18.července
Že by konečně přestalo to tropický vedro?Dnes v noci vydatně zapršelo.Od půlnoci až do odpoledních hodin.Teplota hned poklesla a my jsme si s Donečkem zase mohli vyjet na normální jízdu do okolí.Došli jsme k rybníku, ale koupel nebyla povolena.Byl zklamanej.Ne,na to jsme neměli správný sedlo.Nádherný západ slunce nad obzorem směrem na Rynoltice mě znovu utvrdil v tom, že mám ten foťák brát sebou.I za cenu toho, že se s ním utopím v rybníku.On ten Doneček je na koupání docela nadrženej a do vody je schopnej skočit i z hráze.Vyjedem si ale jinam,-za trochu čistější vodou.Tak třeba příště.

Skákání s Jirkou
Tak nás zase navštívil.Náš kamarád přijel z Italie.Ne na dlouho, ale zase bylo o čem povídat a mimochodem se nám připletl i do naší hodiny na jízdárně.A jen tak se navrhlo skákání.A přes veškerou přípravu žádnou se nám to i dařilo.Doneček se rozjel a bez žádného problému skočil, co v cestě bylo.A tak nám to zvedali a zvedali, až se mi z toho už dělalo špatně, ale Donečkovi to nevadilo a skočil si nakonec všechny naše nové skoky.Nic na tom, že jsou barevné, růžové a strakaté,že na jednom jsou žabí oči a taky velká pevná dřevěná bedna prý není problém.tak možná pro tu osobu, co na něm sedí.

Dva dny na to:
a

Lucka na Donečkovi.To jsem ji nechala sednout do sedla mého milovaného oře,aby taky poznala jeho dokonalost.Zaslouží si to, neboť má o něho stále zájem a hezky si s ním povídá.Jeho dokonalost poznala zatím jen ze země, když jí udělal z lásky cucflek.To on opravdu dobře umí,je k nerozeznání od pravého a tak občas my dvě po jeho projevech lásky vypadáme dost trapně.Doneček se snažil a Lucka byla zřejmě spokojená, neboť se usmívala a tak jsem je nechala i něco přeskočit.
a
a














LOKOMOTIVA
l
Počasí se nám trochu umoudřilo, přestaly lijáky i ty tropický vedra a je to tak akorát.Dostali jsme se ven na průzkumnou vyjížďku za koleje.Dlouho jsme nebyli u Karlovského nádraží.Najeli jsme si na cestičku lesem, která vede souběžně s kolejemi a chystali jsme se právě obejít zavřené závory,když tu se ozvaly funící zvuky od tratě.Tohle přece není normální vlak!I Doneček to poznal a vytáhl hlavu do výšky, že mohl vypadat jak žirafa v buši.Našponoval ho a koukal, co se bude dít.Když se mezi stromy objevil velký bílý a hustý kouř, hučení se blížilo, tak jsem měla pocit, že se mu ty jeho očička nafoukly jak bublina od žvíkačky.Vykulil je a pak už zase vypadal jak šnek.S očima na štopkách se otočil na fleku a hystericky zpanikařil.Uviděl totiž něco velkého černého, co ještě nikdy neviděl.Byla to funící obluda a jela skoro vedle něho.Copak to může znát, když tyhle velký lokomotivy jezdily před desítkami let?Tentokrát ho honila ona a on se bál.Nebylo to jako doma, když honí vedle kolejí i mezinárodní rychlíky.

d
25.července
d
LOUKA za stájí
Šli jsme na menší procházku jen na naši sousední louku.Byli jsme oba bez chuti do práce a tak já odpočívala a on se pásl.Pak tam přišla Lucka a chtěla, aby jsme se trochu pohybovali,kvůli focení.Moc to nešlo a koníček se zdráhal.Pak jen vykrokovat dokola louky a hurá domů baštit.

p

Krásné západy slunce
Vyjížďka s mámou Donou a s Luckou byla zase poněkud pohodová.
Pomalu jsme se loudali, protože nás stále obtěžovalo zvonění telefonů
.Ale večerní pohoda a počasí tak akorát lákalo k tomu, abychom si tyto
procházky vychutnali a vůbec nám koním nevadil prodloužený návrat domů.
z

Žluťáci spolu na louce.
Moje staré dobré auto.Škodovka slouží po dlouhý léta a teď se blíží její doba zániku.Brzy zkončí její technická a já ještě stále nevím, co s ní bude dál.Takový dobrý auto.Ať si kdo chce co chce myslí, ale tenhle dědeček už na mojí stáji udělal nekonečné množství práce ,jezdí po poli a loukách jako nic a nebojí se odtáhnout cokoliv těžkého.I koníci ho mají rádi, protože jim vozí denně na pastviny vodu a oni ho rádi očuchávají.Je to další žluťáček, který patří mezi ně.Pokaždé ho chodí vítat, jako by byl jedním z nich.
ž
ž










31.července
Prázdniny jsou v půlce a končí jeden z nejhezčích letních měsíců.Dneska jsme se projeli se zákaznicí, která měla pod sebou moji maminu Donču.Pěkně po ránu, když ještě slunko nepálí a já měl dnešní práci za sebou.Už se budu těšit jen lenošení na louce.Panička se zase kochala krásným západem slunce
m
 


Komentáře

1 Šárka | 2. července 2010 v 8:08 | Reagovat

Jojo, byl to super den :-)

2 Roman Blažek st. | E-mail | 2. července 2010 v 8:38 | Reagovat

To je moc fajn,že vám to tam teď tak pěkně vychází a že si tady počteme samé příjemné věci.Stýská se mi po Ronečkovi.

3 Doneček | 2. července 2010 v 9:32 | Reagovat

U koní bývají chvíle milé ,ale i nemilé.A díky bohu za každý hezký den.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama